Vyhledávání v rejstříku pojmů NZIP

Zánět mozkových blan je lidové označení pro zánět mozkomíšních plen.

Zánět mozkomíšních plen, zánět „mozkových blan“ neboli meningitida je obávané onemocnění, které může mít závažnou prognózu. Takzvané „mozkové blány“ (přesněji řečeno mozkomíšní pleny) pokrývají nejen mozek, ale i míchu. Původcem onemocnění může být virus, bakterie, případně jiné mikroorganismy. Viz také zánět, mozkomíšní pleny (meningy) a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz meningitida.

Zánět mozku neboli encefalitida nejčastěji vzniká následkem virové infekce, ale původci mohou být i jiné patogeny (bakterie, paraziti apod.). Encefalitida někdy vzniká v důsledku autoimunitního onemocnění, v některých případech se příčinu jejího vzniku nepodaří odhalit. Encefalitida může mít různě závažný průběh. Nezi nejčastější příznaky se řadí poruchy vědomí, bolest hlavy, horečka, zmatenost, ztuhlost šíje a zvracení. Encefalitida může člověka ohrozit na životě a vyžaduje urgentní léčbu v nemocnici. Viz také zánět, mozek a další pojmy v rejstříku, které obsahují výraz encefalitida.

Střední mozek (lat. mesencephalon) je první ze tří oblastí mozkového kmene. Nachází se mezi mezimozkem (vpředu) a Varolovým mostem (dole). Střední mozek souvisí se zrakem, sluchem, motorikou, spánkem a bděním, ostražitostí a regulací teploty. V oblasti středního mozku se k mozkovému kmeni připojují dva páry hlavových nervů (okohybný a kladkový). Viz také mozek.

Mozkové pleny jsou meningy nacházející se v oblasti mozku.

Ischemická cévní mozková příhoda (iCMP) je jedním ze dvou „hlavních“ typů cévní mozkové příhody. Při iCMP je v mozku narušen krevní oběh. Příčinou je obvykle krevní sraženina (trombus), která zablokuje některou z tepen zásobujících mozek. Tato krevní sraženina se může vytvořit (a často se i vytváří) mimo samotný mozek, např. v krční tepně nebo v srdci, a krevním řečištěm je pak zanesena do mozku, kde zablokuje některou z jeho cév. Krevní sraženina však může vzniknout i přímo v mozku. V obou případech je důsledek stejný: nervové buňky nejsou dostatečně zásobovány kyslíkem a živinami, a proto odumírají. V závislosti na tom, která oblast mozku je postižena, se pak vyskytují určité neurologické příznaky, mezi které může patřit např. jednostranné ochrnutí, poruchy řeči nebo zraku. Viz také ischemie, cévní mozková příhoda, hemoragická cévní mozková příhoda.

Dětská mozková obrna neboli DMO je souhrnné označení pro neurologických poruch, které se objevují v kojeneckém nebo raném dětském věku a trvale ovlivňují pohyb těla, koordinaci a rovnováhu. DMO postihuje část mozku, která řídí pohyby kosterních svalů. Většina dětí s dětskou mozkovou obrnou se s touto poruchou narodí, ačkoli může být zjištěna až o několik měsíců nebo i let později. První příznaky DMO se obvykle objevují před dosažením 3 let věku dítěte. Nejčastěji se projevují nedostatečnou koordinací při provádění volních pohybů (ataxie), ztuhlými nebo napjatými svaly a přehnanými reflexy (spasticita), „nepřirozenou“ chůzí (např. vlečením jedné nohy za sebou, chůzí po špičkách, přikrčenou chůzí apod.) a svalovým napětím, které je buď příliš nízké (hypotonie), nebo naopak příliš vysoké (hypertonie). Mezi další neurologické příznaky, které se často vyskytují u lidí s DMO, se řadí ztráta sluchu a zhoršené vidění, případně potíže s ovládáním močového měchýře a konečníku. Jen u malého počtu dětí je DMO důsledkem poškození mozku v prvních měsících nebo letech života, některých závažných infekčních onemocnění (např. bakteriální meningitida), případně poranění hlavy při dopravní nehodě, pádu nebo týrání dítěte. DMO není dědičná. Pozor: Dětská mozková obrna není totéž co přenosná dětská obrna neboli poliomyelitida! Viz také mozek, paralýza (obrna).

Podvěsek mozkový je jiný název pro hypofýzu.

Hluboká mozková stimulace neboli DBS (zkratka pochází z anglického názvu deep brain stimulation) je léčebná metoda používaná v neurologii. DBS je založena na chirurgické implantaci elektrod do určitých oblastí mozku. Tyto elektrody jsou propojeny s neurostimulátorem, který je implantován pod klíční kost. Slabé proudové impulzy pak v postižených oblastech mozku vyvolávají elektrické dráždění, a tím pozitivně ovlivňují narušenou aktivitu těchto oblastí. Hluboká mozková stimulace se používá například při léčbě Parkinsonovy nemoci. Viz také stimulace.

Koncový mozek (lat. cerebrum) je jednou ze čtyř hlavních částí mozku a tvoří asi 83 % jeho celkové hmoty. Koncový mozek je tvořen dvěma mozkovými hemisférami. Obrázek: Centrální nervový systém – schematický nákres. Koncový mozek je znázorněn v horní části obrázku. (Zdroj: depositphotos.com) Viz také mozek.